Arganový strom se vyskytuje pouze na jihozápadě Maroka, v roce 1998 byly oblasti argánie prohlášeny organizací UNESCO za biosférickou rezervaci.
Sběr a zpracování plodů argánie bylo v tradičním zemědělství vždy povinností žen. Ovoce, které uschlo a spadalo ze stromu, ženy v létě sbírají ze země ručně. Kvůli mnoha trnům a hustým větvím je nelze sbírat přímo ze stromu.
Při dalším zpracování se nejprve odstraní dužnina, tvrdá semena se pak rozbijí pomocí dvou kamenů a vyjmou se semenné destičky. „Mandle“ se pak ručně melou v kamenném nebo kovovém mlýně.

Ruční lisování arganového oleje je časově mnohem náročnější než jeho výroba pomocí lisovacích strojů.. K výrobě jednoho litru oleje je potřeba sklizeň ze 4-5 arganových stromů, což také vysvětluje vysokou cenu oleje.
V roce 2014 byly staleté poznatky a postupy týkající se využití arganového stromu a jeho plodů uznány jako nehmotné kulturní dědictví lidstva.

Díky industrializaci mnoho rodin přišlo o příjem. V současnosti však existují četná družstva s celkem více než 1000 ženami, která tuto tradici ručně lisovaného arganového oleje udržují při životě.

Maročané používají nepražený arganový olej k léčbě kožních onemocnění a používají ho ke kosmetické péči o pleť a vlasy. Hydratační a protizánětlivé vlastnosti pomáhají zklidnit šupinatou, suchou a podrážděnou pokožku. Arganový olej může mít i zklidňující účinek na akné, olupující se pokožku a popáleniny a lze jej použít i při revmatismu.